čtvrtek 3. ledna 2013

Kdo má (polstrovanou) židli, ten bydlí?


Jelikož to vypadá, že s těmito světelnými podmínkami budu moct něco viditelně vyfotit až tak na jaře, nezbývá než se pustit do trochy teorie doplněné obrázky strýčka Google. Chtěla bych se tedy krátce zamyslet nad bydlením v Česku.

Mám s kulturou bydlení u nás poměrně velký problém. Obávám se, že je na tom velice podobně jako kultura oblékání, která v globále bohužel stojí za prd. Na toto téma si můžete zanadávat či se pobavit na Modním pekle, ale věnovat se často úděsnému stavu našeho bydlení je poměrně oříšek. Jednak proto, že něčí obývák nepotkáte obvykle na ulici a jednak proto, že když už ten úděsný obývák opravdu potkáte, patří někomu, kdo vás do něj pozval. Těžko tedy budete koštovat kanapky a vykřikovat „jé, ty máš ale hnusnej byt“.

Znám byty hnusné, znám byty zcela průměrné a tedy ničím zajímavé jak v pozitivním, tak negativním smyslu a znám i pár interiérů, které jsou osobité. A osobitý je myslím zásadní slovo. Interiér nemusí být vybaven nejdražšími dizajnovýmí kousky z poslední kolekce libovolné zazobané firmy, ale musí mít duši. A nejde o prachy, ale o nápad a styl. V bytě jako showroomu dokáže bydlet málokdo. V tomhle byste třeba bydleli?
Zdroj: http://www.nabytek-eno.cz/rs/loznice/loznice-v-modernim-designu/


Jednu dobu jsem sledovala takovej ten pořad v televízi, kde výhercům zadara měnili byty. Výsledky teď ponechme stranou, jde mi spíš o to, co proměnám předcházelo. A že to bylo výživný. A nemám teď vůbec na mysli starou kuchyň nebo koupelnu, která po třiceti letech zkrátka dosloužila. Mám na mysli všechno okolo, všechno to, co jde bez problémů vyhodit, přemalovat, přesunout a někdy dokonce jenom vydrhnout.

Lidi si často myslí, že vlastní moderní interiér, ale ve skutečnosti vlastní moderní interiér z devadesátek. A ty nebyly z hlediska stylu zrovna nadčasové období. Za ztělesnění hrůzy současného českého bydlení považuji:

  • meruňkové a oranžové stěny kdekoliv, ideálně v kombinaci s tmavě modrou sedačkou a hnědým kobercem a la peršan
  • super moderní polstrované postele a židle
  • veškerý nábytek z dřevotřísky s oranžovohnědou dýhou
  • no a lustr, za to se neutrácí, stačí lampion za kilo


Variací na toto téma jsem viděla víc než je zdrávo. Někde dokonce nebyla ani stopa po meruňkové, ale i tak to vypadalo stejně blbě. Jenže ono ani všechno vyházet a nakoupit veškeré nové vybavení v Ikei není záruka úspěchu. Co s tím? Asi u bydlení začít víc přemýšlet. Nechat se inspirovat a minimálně v téhle fázi se vykašlat na rozpočty a zkrátka si něco vysnít. Neřikejte mi, že by si někdo vysnil ten obrázek nahoře.

Jestli máte někdo doma meruňkovou barvu nebo takovoudle polstrovanou postel a já vás teď smrtelně urazila tak pardón a soráč, nic osobního v tom opravdu není. 

Tak co, vidíte to taky tak meruňkově? 

La Petite Anne


2 komentáře:

  1. Ach, prave jsem narazila na tvuj blog a jsem u vytrzeni. Damo, vy mi mluvite z duse!

    Abych ale netlachala jen tak do vetru (s pripojenim adresy svoji stranky pro pripadne odreagovani od dyzaaajnu), merunkova zalezitost s persanem po babicce byla moje nocni mura, kdyz jsem v byte sveho muze planovala prestavbu predsine (mezivalecny dum, cili spis haly) na kuchyn.
    Nezavrhuju levne materialy, jako je drevotriska (vsak ikeovy kuchynsky skrinky to jisti, hej?), ale i tak se musim egoisticky poplacat po rameni, ze z prvotni inspirace pavim perem, se nam podarilo za mrzky peniz (nejdrazsi byly kuchynsky dvirka na miru, pac mit v kuchyni totez z Ikey, co milion znamych je...no jak to rict, aby to neznelo blbe...ale jo, reknu to. Fuj.) vytvorit prijemny a funkcni pokoj v barvach fialova a holubi modr, v kombinaci s nerezem a parketami. Driv jsme tam chodili s muzem jen tak posedet a pokochat se, jak jsme to udelali krasny... A az nas omrzi, koupim kybl barvy (ne merunkovy, samozrejme) a samolepici folii na dvirka a hura, budem mit zas pokoj uplne jinej.
    Pis, pis, pis draha, pis, nic jinyho si tenhle narod nezaslouzi!

    (a pokud ne/planujes deti, potesi te web: http://vydesenaprvorodicka.blog.cz/)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za povzbudivý komentář a gratuluju ke kuchyni! :) Ani já nezavrhuju levné materiály, jen nemám ráda umělohmotné "dekory" (dřeva, kamene, kamene s natisknutou patinou atd...), z toho se fakt rosím. Na blog ráda kouknu a přeju, aby se vám pěkně kochalo nejlépe v celém domě;).

    OdpovědětVymazat